Co všechno hraje roli v kvalitě vody?
Pojďme se nejprve zamyslet nad
tím, čím vším pro nás voda vlastně je. V první řadě si musíme přiznat, že
ta zdánlivě obyčejná voda je součástí nás všech. Voda je všude a vše
ovlivňuje. Voda propojuje, a to nejen
nás všechny, ale i celou Planetu. Najdeme ji v ledovcích, oblacích,
mořích, stromech, bakteriích i v lidech... Pojí vše živé i neživé. A co do vody
dáme, to se nám i vrací. Je to jako pořekadlo: "Co zaseješ, to sklidíš". Díky
biologickým i fyzikálním procesům na planetě Zemi se nám vrací i znečištění nebo
změny v krajině, které se odehrávají na druhé straně Planety (např. kácení
deštných pralesů, tání ledovců, rozmrzání permafrostu atd.). Možná se chytáte
za hlavu, ale bohužel to tak je. Vše se nám vrací...
Bez vody to ovšem nejde. To jen my lidé zatím neumíme s vodou pracovat tak, abychom ji zachovali čistou a kvalitní. V našich podmínkách máme pořád pocit, že vodu máme jednoduše k dispozici a není potřeba nic zvláštního dělat. Ale to je jen pocit...
Vše začíná v krajině, kterou jsme svou činností v podstatě odvodnili. Vybetonované plochy měst a obcí nedovolí vodě vsáknout se do země a zůstat. Meliorace vybudované k vysušení luk a polí odvádějí vodu z krajiny pryč. Napřímená koryta potoků a řek odvod vody z naší krajiny už jenom urychlují. A my přitom musíme vodu v krajině zadržet. Abychom toho docílili, začali jsme přibližně před 60 lety stavět vodní nádrže. S vodními nádržemi je ovšem potíž, protože jsou to nové vodní ekosystémy, které jsou na začátku své existence a snaží se stabilizovat - řečeno odborným jazykem, jsou v sukcesním stadiu. Takto mladý ekosystém, který stále hledá svou rovnováhu, lidé zatěžují neúměrným množstvím živin (dusík, fosfor) a to i přesto, že používáme čističky odpadních vod. Velké množství živin se do nádrže dostává z celého povodí. Vliv na uvolňování živin do vodní soustavy má to, jak v krajině hospodaříme, jaké jsou splaškové vody ze zastavěných ploch, jak používáme lodní dopravu, jaká je rybí obsádka atd. V našich nádržích nám chybí břehové porosty, rybí obsádka dravých ryb, zdravý bentos (všechny živočišné a rostlinné organismy obývající břeh a dno vod), velký zooplankton, čisté sedimenty... Navíc v nádržích vlivem lidské činnosti často kolísá vodní hladina, což vývoj břehových porostů, ryb a bentosu velice ztěžuje.
Významným ukazatelem znečištění vody je fosfor. Na zvýšené množství fosforu okamžitě reagují sinice. Sinice se umí rychle přizpůsobit. Fosfor dokáží efektivně využít a díky tomu se i množit. Sinice v podstatě reagují na volnou niku, tedy prostor, v němž nemají konkurenci. Díky nim pak máme zelenou "kvetoucí vodu" - nechvalně známý "vodní květ". Sinice uzavřou vodní hladinu, která přestává být prostupná pro sluneční světlo, a tím nádrž uzavírají. Nedostatek světla brání růstu kořenujících vodních rostlin. S velkým množstvím odumřelé biomasy z těl sinic se fosfor ukládá do sedimentů. Sedimenty v těchto vodách jsou často v anaerobním (tj. bezkyslíkatém) prostředí, a fosfor se tak neustále uvolňuje do volné vody, kde je sinicemi opět využíván.
Voda v Lipenské přehradě je z hlediska obsahu sinic dlouhodobě ve špatném stavu a její kvalita se v tomto ohledu stále se zhoršuje. Abychom to změnili, musí se snížit přísun fosforu z povodí a musí dojít k prokysličení spodních vrstev substrátu, např. pomocí vodních rostlin kořenujících v jezerním dně. Rostliny při fotosyntéze uvolňují jako vedlejší produkt kyslík, který pomáhá vytvořit aerobní prostředí. Díky tomuto prostředí se fosfor ze sedimentu neuvolňuje. V nádrži se tedy musí začít hospodařit jinak (tzn. změnit management nádrže takovým způsobem, aby během roku nedocházelo k výraznějšímu kolísání hladiny). Tuto změnu nám ukládá i Rámcová směrnice o vodách, ke které jsme se jako Česká republika v rámci Evropské unie zavázali. Jedná se o dlouhodobý proces, musíme, ale začít konat hned.
Tento zdánlivě jednoduchý princip je v praxi velmi obtížné aplikovat. Už jen pouhé zamezení přísunu živin z povodí a zajištění stability krajinných prvků (aby les zůstal tam, kde je už nyní, aby se udržely rostliny rostoucí na březích) se jeví jako složitý problém. Přitom se ukazuje, že vykácení i jen malého kousku lesa v povodí může ovlivnit stav vody natolik, že některé citlivé druhy rostlin to nezvládnou a stáhnou se do semenné banky (tj. uhynou a jen jejich semena čekají v půdě na příchod příznivých podmínek). Tento proces nastal například v nádrži Nová Říše, která byla zarostlá porostem lakušníků.
Přesto, že existující hydrobiologické studie upozorňují, že kvalita v nádrži Lipno se mění k horšímu, tlak investorů a obcí na výstavbu nových rekreačních komplexů přetrvává. A právě z tohoto důvodu vznikla iniciativa "Lipensko pro život", jejímž cílem je přimět odpovědné instituce k akci. K petici "za záchranu jihočeského moře" se připojují nejen místní, ale i lidé z celé republiky. Připojte se k nim i vy.
Autorka: RNDr. Monika Krolová, Ph.D.
Korektura: RNDr Jana Peltanová
Informace o zdravotních rizicích spojených s koupáním ve "kvetoucí vodě:
www.nzip.cz/clanek/827-zdravotni-rizika-spojena-s-koupanim-ve-volne-prirode