Jaké budeš, Lipensko, za třicet let ode dneška?
Pokud by někdo odešel z Lipenska na počátku 90. let minulého století a v současnosti se sem poprvé vrátil, nestačil by se divit. Na první pohled by zřejmě ocenil, jak se zlepšil vzhled obcí na břehu jezera, jak se domy, kostely i některé památky dočkaly důstojnějšího vzhledu. Při bližším zkoumání by ovšem zjistil, že zdaleka ne vše se změnilo k lepšímu. Zanikla většina zemědělských podniků i drobného místního průmyslu, od mlékáren po pily, a s nimi zmizela pracovní místa pro trvale žijící obyvatele. Ještě větší šok by ale pramenil z toho, že některá oblíbená místa v krajině už by náš návštěvník hledal marně. V historicky krátké době podlehla bouřlivému rozvoji zástavby v pobřežní oblasti. Místo volně přístupných luk a lesů sestupujících na samý břeh jezera dnes na mnoha místech stojí rozsáhlé rekreační komplexy a trend zastavět téměř každý kousek volné příbřežní krajiny v posledních letech ještě zrychluje.
Před třiceti lety bylo snadné uvěřit tehdejším developerům, že orientace na masovou turistiku přinese oblasti prosperitu a vytvoří nové pracovní příležitosti, a stojí tedy za to část místní krajiny, spolu s tradičními způsoby obživy, obětovat. Po třech desetiletích slýcháme stále stejné argumenty, jen už dnes zní poněkud nepřesvědčivě. Stačí se podívat na stagnující či dokonce klesající počty trvale žijících obyvatel v polipenských obcích. Jim, aniž by si to přáli, byl jejich venkovský domov odcizen a proměněn k nepoznání - stal se pouhým výdělečným prostředkem turistických velkopodnikatelů, kteří zde ovšem nežijí. Zarážející je zejména skutečnost, že přes všechny údajné přínosy průmyslové turistiky je značná část místních obyvatel nucena hledat práci v rakouském či německém příhraničí, kde pracovní příležitosti, narozdíl od obřích rekreačních komplexů, jsou.
Budeme-li tvrdošíjně léčit nemoc stejným prostředkem, který ji původně vyvolal, pacient téměř jistě zemře. Stejný osud může postihnout i Lipensko. Pokud bude pokračovat zastavování krajiny velkoplošnými rekreačními komplexy industriálního typu ve jménu dalšího rozvoje turistické infrastruktury, zmizí s krásnou krajinou i důvody, proč k nám návštěvníci přijíždějí.
Při prosazování obřích rekreačních projektů nehrají jejich předkladatelé férově, Snaží se vyvolat dojem, že zde dosud žádná turistická infrastruktura neexistuje, a je ji tedy teprve třeba vybudovat. Situace je ale jiná. Rekreace je s Lipnem nerozlučně spjata už od vzniku přehradní nádrže na konci 50. let a už v současnosti je celá oblast rekreací zatížena více než většina míst v České republice.
Někteří z nás přes zklamání, že nám turismus nepřináší slibovaný blahobyt, mohou nakonec rezignovaně nabýt dojmu, že se jedná o nevyhnutelný vývoj, se kterým nemůžeme nic dělat. To je ovšem mylná, a zároveň snadno zneužitelná, představa. Za rozvoj obcí odpovídají jejich zastupitelstva v čele se starostou a ti mají, či spíše musí, naslouchat přáním svých občanů. Podmínkou ovšem je, aby hlasy místních obyvatel byly slyšet.
Na velkoplošných billboardech kolem silnic a v reklamách v rozhlase či v televizi se objevují chvalozpěvy na nové sjezdovky a rekreační komplexy. Kde jsou ale slyšet často slýchané názory z řad návštěvníků ve smyslu "já už na to Lipno nikdy nepojedu, už se mi to tam nelíbí..."? Paní Vladimíra Mauleová nám například napsala: "Co se děje na Šumavě v posledních letech je strašné. Pamatuji Lipensko, okolí Kvildy i Železnorudsko ještě v dobách totality, kdy značná část Šumavy byla nepřístupná. Před několika lety jsem projela na kole od Železné Rudy, přes Prášily, Kvildu kolem Lipenského jezera a dále až do Krumlova. To, co jsem viděla v Lipně, mě doslova vyděsilo. Ta příšerná výstavba, hluk ...Tam už, bohužel, nikdy nevkročím. Je to smutné, jak developeři i s pomocí některých místních postupně ničí vše, čím byla Šumava jedinečná a přitažlivá pro milovníky přírody. Jako kdyby nestačilo, jak devastují města."
Že je současný vývoj dlouhodobě neudržitelný, si začínají pozvolna uvědomovat i některé orgány státní správy. V roce 2021 tak například vznikla Územní studie krajiny Jihočeského kraje F (gov.cz), která stanoví územní podmínky pro zachování nebo dosažení cílových kvalit krajiny v hornolipenské a dolnolipenské krajinné oblasti (oddíl 5.2.9 - 5.2.10, str. 150-158). Ta, mimo jiné, uvádí že je třeba "chránit stávající lesní komplexy a rozsáhlé mokřadní a rašelinné plochy i mimo území CHKO, rekreační a volnočasové aktivity a s nimi spojenou zástavbu soustředit především do okolí levého břehu vodní nádrže Lipno při respektování stávajících prvků volné krajiny, důraz klást především na nepobytové rekreační aktivity bez areálových zařízení a staveb s negativními vlivy na přírodu a krajinu, při vymezování ploch s rozdílným způsobem využití v nezastavěném území zachovat mozaiku členité krajiny s vysokým podílem trvalé vegetace a drobných krajinných struktur, zachovat stávající ráz krajiny a respektovat estetické hodnoty oblasti (významný krajinný horizont, dominantní vrch, krajinná osa, významný vyhlídkový bod, kulturní krajinná dominanta) před jejich znehodnocením čí pohledovým narušením" a výslovně uvádí, že "tyto podmínky byly stanoveny z důvodu ochrany krajiny v okolí vodní nádrže Lipno před expanzí výstavby velkoplošných rekreačních areálů. Současně je akcentována ochrana krajiny a charakteru zástavby důrazem na využívání stávajících objektů, čímž se vytváří podmínky pro snížení rizika rozrůstání sídel do krajiny novou výstavbou."
Pokud ale nahlédneme do územních plánů polipenských obcí, včetně Horní Plané, zjistíme, že jejich podstatné části jsou s výše zmíněnou studií v příkrém rozporu. V současnosti se v celé lipenské oblasti v různém stádiu přípravy chystá více než 10 velkoplošných rekreačních projektů, s celkovou plochou záboru půdy přes 200 hektarů a počtem nově vytvořených lůžek dosahujícím 4250, tedy dvakrát více, než je hornoplánských obyvatel. Jedním z těchto projektů má být i Rozvojová lokalita Karlovy Dvory, počítající se zastavěním 30 hektarů plochy v těsné blízkosti města a více než 700 novými lůžky. Její ekonomický přínos pro místní je sporný a zastupiteli nikdy dostatečně nevysvětlený, devastační účinek na krajinu však zaručený.
Se sílícím tlakem developerů dochází pozvolna i k aktivizaci občanské společnosti, kdy na Lipensku vznikají nové spolky, jejichž cílem je chránit současné krajinné hodnoty oblasti před necitlivými zásahy. Jedním z nich je "Lipensko pro život", spolek, který za krátkou dobu své existence již stihl uspořádat v listopadu v KIC v Horní Plané besedu na téma, "Lipensko - dopady developerských projektů" a zorganizovat lokální i celorepublikovou petici. Není ale osamocen, neboť spolupracuje se spolky Šumava Ne Na Prodej z Frymburku a Okrašlovacím spolkem Zdíkovsko. Další spolky v současnosti vznikají v Perneku a v Černé v Pošumaví, kde se také chystají velké projekty.
Cítíte-li tedy, že s další výstavbou velkoplošných turistických komplexů na Lipensku nesouhlasíte, a nechcete-li, aby Váš hlas zanikl, podepište petici. Můžete tak učinit osobně v bistru Kynutá buchta nebo v Kavárně u tří koček v Horní Plané, případně elektronicky na webových stránkách spolku www.lipenskoprozivot.cz, Záleží na tom. V sázce je hodnota a krása Lipenska, jak jsme je znali, i jeho budoucnost nejen za dalších třicet, ale i za sto let.