Riziko výstavby pro nádrž Lipno

Nádrž Lipno v současnosti nesplňuje požadavky Rámcové směrnice o vodách (Water Framework Directive; Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES) na kvalitu vody a vodního ekosystému (Hejzlar et al., 2016). 

Zcela zásadním problémem je nadměrný přísun živin do nádrže, jde zejména o zatížení fosforem. Na základě vědecké studie kolektivu autorů z Hydrobiologického ústavu Akademie věd České republiky (Hejzlar et al., 2016), studující vývoj kvality vody v Lipně mezi lety 1991 a 2012, můžeme s jistotou konstatovat, že přísun fosforu do přehrady z odpadních vod v povodí Lipenské nádrže roztáčí vnitřní koloběh živin, na jejímž konci je rozvoj fytoplanktonu (řas a sinic).

Ukazatel zatížení biomasou fytoplanktonu řadí vodní nádrž Lipno k eutrofním nádržím (podobně jako Slapy, Orlík, atd.). V rámci skupiny sinic měly významný podíl (ca 1/3 až ½) toxické rody. Multimetrický index fytoplanktonního společenstva pro hodnocení ekologického potenciálu odpovídal v období 2010-2012 kategorii "zničený ekologický potenciál" (Hejzlar et al., 2013).

I přes snížení vypouštění celkového fosforu z čistíren odpadních vod (ČOV) v důsledku omezení obsahu fosforu v pracích prostředcích (Vyhláška 139/2009 Sb.) a zvýšením účinnosti odstraňování fosforu srážením v ČOV, přísun fosforu do nádrže nadále zůstává nad hranicí schopnosti přehradního ekosystému tento fosfor účinně zadržovat bez vedlejších negativních eutrofizačních projevů.

Nejnovější data (až do roku 2018, Obrázek 1) navíc ukazují, že kvalita vody se v přehradě kontinuálně zhoršuje. Od roku 2010 se snižuje průhlednost vody (z 2 m na 1,7 m), zvyšuje se množství chlorofylu (z 9 µg/l na 23 µg/l) a roste množství fosforu (z 27 µg/l na 36 µg/l).

Jelikož pro eutrofizaci Lipna je zcela zásadní přísun fosforu v odpadních vodách, kontinuální zhoršování kvality vody je tedy s vysokou mírou jistoty důsledkem rozvoje zástavby a rekreačního využívání přehradní nádrže a jejího povodí. Alarmujícím důkazem o špatném stavu vod v Lipenské nádrži svědčí rozvoj sinic v podzimních měsících (Obrázek 2 a 3). Nejen že se kvalita vody v Lipně v posledních letech nelepší, ale i prognóza do budoucnosti není dobrá.

Pokud bude probíhat výstavba v povodí Lipna, tak i nadále nádrž nebude splňovat požadavky Rámcové směrnice o vodách, její stav se bude zhoršovat, což povede k přímému porušení našich Evropských závazků v oblasti ochrany vod. Je nutno zdůraznit, že i sebelepší vyčištění odpadních vod v ČOV není zárukou snížení vstupu fosforu do nádrže. Již dnešní zatížení je nad přirozený limit přehradního ekosystému. Při stávající/plánované výstavbě a nárůstu rekreačního zatížení můžeme v budoucnu očekávat další degradaci kvality vody a tím i znehodnocení oblasti pro rekreační účely.

Kdo by se chtěl dobrovolně koupat ve vodě plné toxických sinic?

Obrázek 1. Od roku 2010 se snižuje průhlednost vody (z 2 m na 1,7 m), zvyšuje se množství chlorofylu (z 9 µg/l na 23 µg/l) a roste množství fosforu (z 27 µg/l na 36 µg/l)  

Obrázek 2. Sinicový vodní květ v nádrži Lipno u Černé v Pošumaví, listopad 2020. Foto: Petr Znachor; www.fytoplankton.cz

Obrázek 3. Neobvyklý pohled na vodní květ sinic v nádrži Lipno nedaleko Dolní Vltavice, říjen 2017. Foto: Petr Znachor; www.fytoplankton.cz

Literatura:

Hejzlar J., Galindo F., Krolová M., Znachor P., Žaloudík J. (2013). Problematika jakosti vody a ekologického potenciálu nádrže Lipno v období 1991-2012. Studie pro Povodí Vltavy, státní podnik. Biologické centrum AVČR, v.v.i., České Budějovice, 40s.

Hejzlar J., Znachor P., Sobolíková Z., Rohlík V. (2016). Vysoká eutrofizační účinnost fosforu z odpadních vod v nádrži Lipno. Vodní hospodářství 6, 9-14.