Kraj posvětil megalomanský projekt v Karlových Dvorech u Horní Plané

(petice "Za udržitelný rozvoj a regulaci developerské výstavby na Lipensku" zde)

Projekt, který má pohltit 27 hektarů cenné přírody, je dalším důkazem toho, že developerské zájmy mají na Lipensku přednost před ochranou životního prostředí a zájmy místních obyvatel.

Navzdory předchozímu zamítnutí a četným námitkám ze strany veřejnosti vyjádřenými mimo jiné v petici, kterou podepsalo více než 4 200 lidí, vydal v rámci posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), Krajský úřad Jihočeského kraje výstavbě obřího rekreačního komplexu Karlovy Dvory u Horní Plané souhlasné stanovisko. Jak je to možné, když byl záměr roce 2022 zamítnut?

V přepracované verzi byl sice mírně snížen počet lůžek na 650, počet objektů na 131 a kapacita plánovaného přístavu redukována na 100 jachet, rozloha zasaženého území však zůstává téměř nezměněna. Investor tentokrát deklaroval, že komplex bude napojen na centrální čistírnu odpadních vod v Horní Plané, a to prostřednictvím budoucího "polipenského vodovodu a kanalizace". Toto se stalo také hlavní podmínkou výstavby.

Schválení tohoto záměru vyvolává řadu otázek. Současná kapacita čistírny v Horní Plané je dle vyjádření starosty Jiřího Šimáka pro takový projekt nedostačující a vyžadovala by investice v řádu desítek milionů korun. Stejně tak výstavba "polipenského vodovodu a kanalizace" by si vyžádala značné finanční prostředky, odhadované na 200 milionů korun. Není jasné, kdo tyto náklady ponese, jaký dopad budou mít na ceny vodného a stočného pro obyvatele, ani jak dlouho by realizace takto rozsáhlé infrastruktury trvala.

Jaké jsou další důvody, proč nás rozhodnutí krajského úřadu překvapilo?

Projekt se nachází ve III. zóně CHKO Šumava, kde je podle zákona zakázáno vytvářet nové sídelní útvary. Tvrzení investora, že výstavba navazuje na intravilán města, je zavádějící, neboť je vzdálena min 3 km (viz mapka).

Poškození krajinného rázu nebylo podle našeho názoru dostatečně vyhodnoceno. Absence vizualizací v dokumentaci naznačuje snahu skrýt skutečný dopad na krajinu.

K nadměrnému záboru zemědělské půdy měl výhrady dokonce i orgán ochrany zemědělského půdního fondu. S tím se vypořádal krajský úřad tvrzením, že veřejná zeleň a zahrady budou mít při "vhodném řešení" na biodiverzitu pozitivnější vliv než stávající intenzivně zemědělsky obhospodařované pozemky. Ovšem pojem "zemědělsky intenzivně obhospodařovaná půda" se obecně chápe jako půda s vysokou mírou mechanizace, používáním hnojiv a pesticidů a častým obděláváním. Užití tohoto pojmu pro nejvýše dvakrát ročně sečené louky plné lučního kvítí, které poskytují obživu a domov celé řadě chráněných druhů, je zavádějící. Navíc z 86 % se jedná o půdu I. třídy ochrany.

Správa NP Šumava požaduje před zahájením realizace vydání výjimky ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných živočichů. Z průzkumu provedeného již v rámci řízení je zřejmé, že se zde ohrožení živočichové nacházejí. Znamená to, že udělení výjimky se považuje za něco automatického?

Kapitola pojednávající o kumulativních vlivech sice obsahovala dlouhý výčet mnoha záměrů v přípravných fázích, přesto v nich chyběly dva velmi zásadní záměry plánované na poloostrově Radslav v katastru Černé v Pošumaví, kde by na celkem 16 hektarech měly vyrůst rekreační resorty až pro 3 000 lidí. Pouhým výčtem záměrů ovšem bylo posouzení kumulativních vlivů vyčerpáno. Marně bychom hledali údaje o celkovém současném zatížení a jak se toto zatížení zhorší právě v důsledku tohoto záměru.

Horní Planá kdysi nechtěla být "Lipnolandem", nyní už to občanům nevadí?

Nové zastupitelstvo Horní Plané, které slibovalo zastavit megalomanskou výstavbu, zatím selhává. V katastru obce se chystají další projekty. Revize územního plánu, která by mohla situaci zvrátit, nebyla zahájena. Místo toho lipenští starostové, včetně starosty Horní Plané, bojují proti posílení ochrany břehů Lipna, které navrhuje změna č. 10 Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Bojí se snad o turismus? Pokud ano, zapomínají, že právě krásná příroda a čistá voda jsou tím, co turisty láká!

V katastru Horní Plané zatím pokračuje výstavba menšího počtu apartmánových objektů, jako jsou například apartmánové domy na místě bývalého penzionu Pohádka, apartmánové domy v Karlových Dvorech nad silnicí, apartmánové domy v Hůrce atd. To je akceptovatelný rozvoj v řádu jednotek či desítek ubytovacích jednotek, které jsou různě rozptýleny a nepůsobí rušivým dojmem. Výstavba většího rozsahu se ale chystá v Další Lhotě, kde má vyrůst až 48 apartmánových jednotek, bez ohledu na to, že téměř polovina pozemku se nachází ve II. zóně CHKO. Asi 5 ha zastavitelných ploch se nachází v Zadní Zvonkové, a to nejen ve II., ale dokonce i v I. zóně CHKO Šumava! Vše s posvěcením Správy NP Šumava.

Další výstavba apartmánových domů hrozí v Perneku okolo přestavěného domu Jasenka. Svými parametry tento záměr naplňuje dikci zákona, a měl by tedy být posouzen ve zjišťovacím řízení EIA. Tomu se ale investor zatím vyhýbá. Tímto ovšem výčet projektů zdaleka nekončí. V územním plánu jsou vymezeny další desítky hektarů zastavitelných ploch, často právě na březích Lipna. To stále dává developerům volnou ruku k záboru neskutečně velké plochy nedotčené krajiny. V podstatě se dá říci, že pokud se v katastru Horní Plané veškerá tato výstavba realizuje, bude velmi těžké projít volně k vodě.

Jak by mohlo tento vývoj zvrátit zastupitelstvo? Muselo by změnit územní plán.

Zastupitelstvo má všechny karty v ruce. Uvedení současného zastaralého územního plánu do podoby, která by zajistila rozvoj neohrožující ekonomickou stabilitu, vodu a přírodu, je možné. Při aktualizaci plánu by se zastupitelé mohli opřít jednak o hodnocení vlivů na životní prostředí, které územní plán Horní Plané stále nemá, ale také o připravovanou změnu č. 10 Zásad územního rozvoje, která definuje cílové kvality a ochranu krajiny.

Nabízí se otázka, proč nebyla revize územního plánu doposud zahájena? Oficiálně zástupci města tvrdí, že museli nejprve převést stávající plán do nového standardu a čekali na dotaci.

Někteří starostové na Lipně neznají dostatečně zákony, zejména ty o územním plánování. To je pro Lipensko velké riziko.

V článku uveřejněném na webu Budějcká drbna (https://budejcka.drbna.cz/z-kraje/44697-developeri-pripravuji-u-lipna-tri-desitky-projektu-na-stavbu-rekreacnich-oblasti.html) starosta Frymburku Oto Řezáč vyjadřuje politování nad možnou zástavbou Kovářovského poloostrova a zmiňuje, že by si představoval jeho využití jinak. Zároveň však tvrdí, že případné zastavení projektu by obec stálo kompenzaci investorovi ve výši 500 milionů korun. Tato částka se ale zdá velmi nepravděpodobná, protože by to znamenalo, že investor už do nákupu pozemků a přípravy projektu investoval půl miliardy korun. Je důležité si uvědomit, že podle zákona investor nemůže požadovat náhradu za ušlý zisk. Může nárokovat pouze "prokazatelně" vynaložené náklady. Navíc, pokud by byl pozemek vyjmut ze zastavitelné plochy z "opodstatněných" důvodů, jako je ochrana krajiny nebo adaptace na klimatickou změnu, a pokud se na něm nezačalo stavět do pěti let od doby, kdy se stal zastavitelným, investor "ztrácí nárok na jakoukoli kompenzaci". Pokud by skutečně chtěl pan starosta Řezáč nebo kdokoliv ze zastupitelů cokoliv v projektu ovlivnit, musel by o to projevit zájem. Ovšem veřejného projednání záměru Rekreační park Kovářov v prosinci 2024 se nikdo ze zastupitelů Frymburku nezúčastnil.

Kopou starostové Lipensku hrob?

Predikce vývoje na Lipensku není příliš radostná, a to z několika důvodů. Zimní sezóna se bude stále více zkracovat. Do 10 let se bude v této lokalitě vyskytovat sněhová pokrývka asi jen 2 týdny v roce. Sice se prodlouží letní sezóna, ale při pokračující výstavbě za současného zanedbaného stavu infrastruktury na čistění odpadních vod, se bude zhoršování kvality vody neustále zrychlovat. Zároveň se zahušťováním výstavby bude docházet ke snižování atraktivity této lokality, neboť dojde nutně k poškození krajinného rázu. K poklesu zájmu ostatně dochází již nyní, kdy několik sezón po sobě nejsou ubytovací kapacity ani ve vrcholné sezóně naplněny. Zvyšování nabídky dále povede k tlaku na snižování cen za pronájmy. Tratit budou nejen místní, kteří pronajímají nebo provozují ubytovací zařízení, ale také majitelé nových apartmánů. Tlak na neustálý růst zástavby a masového turismu tedy nakonec může způsobit ekonomický pokles a tím i další exodus obyvatel v historii Lipenska.